Rady pro rodiče dětí od 5 let
Zvládne naše dítě nástup do základní školy? Půjde mu učení, zvykne si na nový režim, nebude unavené z povinností a úkolů? Dostane hodnou učitelku, najde si ve třídě kamarády a prosadí se mezi nimi? Neprojeví se u něho porucha učení? Autorka shrnuje názory na to, kdy je dítě zralé na vstup do školy a jak má být na něj připraveno. Nabízí kritéria pro výběr ZŠ a zamýšlí se nad důvody stále častějších odkladů školní docházky. Radí, jak připravit dítě na zápis do ZŠ, jak ho motivovat a nestresovat.
Kniha je psána pro rodiče předškoláků. Mohou ji využít i učitelky MŠ a studující bakalářského oboru učitelství pro MŠ.

Vydavatel:	Portál	Rok vydání:	2008
Počet stran:	160	ISBN:	978-80-7367-359-8
Vazba:	brožovaná

Ukážka z knihy:

Období zápisů do 1. třídy základní školy přináší rodičům fakt, že od září nastoupí jejich ratolesti povinnou školní docházku. Přináší to, kromě radosti, také určitý díl zodpovědnosti a starost o to, aby dítě zvládlo přechod z mateřské školy bez nejmenších problémů. Následující ukázka z knihy Budeme mít prvňáčka přináší odpovědi na dotazy rodičů:

Jakou školní tašku máme dítěti koupit?

Školní taška pro budoucího prvňáčka by měla být odlehčená s ergonomicky tvarovaným a vyztuženým zadním dílem. Výhodou je omyvatelný materiál a doplnění reflexními odrazkami. Velikost brašny by měla odpovídat tělesné výšce a váze prvňáčka. Vyplatí se více přihrádek (na svačinu, penál, na učebnice a sešity atd.). Některé školní tašky mají speciální postranní přihrádku na láhev s pitím nebo spodní přihrádku na pláštěnku. Školní taška by měla mít zpevněné dno, aby se sešity a učebnice neponičily a dítě se v brašně lépe orientovalo. Taška by se budoucímu prvňáčkovi měla líbit, je vhodné respektovat jeho přání ohledně barvy nebo obrázku.
Pokud si nejste jisti, můžete si nechat poradit ve specializovaných prodejnách nebo se zeptat na názor učitelek. V případě, že uvažujete o odkladu školní docházky, je vhodné koupit brašnu, až bude nástup do školy aktuální. Někteří rodiče chtějí dítě překvapit, a tak zakoupí školní tašku k Vánocům, jiní jdou do obchodu společně s potomkem.

Které doklady si máme vzít k zápisu?

Rodič nebo zákonný zástupce dítěte musí prokázat svoji totožnost, nejlépe občanským průkazem. Dále je třeba vzít s sebou rodný list dítěte a doporučuje se i kartička zdravotního pojištění. Tyto doklady usnadní vám nebo vašim zákonným zástupcům vyplňování formulářů.

Kam máme jít s dítětem k zápisu?

Záleží na rodiči, kterou školu pro dítě vybere. Rodič by se měl s dítětem dostavit k zápisu do spádové školy, jak stanoví školský zákon. Spádová škola je základní škola určená obcí podle místa trvalého pobytu žáka. Jestliže se rodiče rozhodnou pro jinou školu než spádovou, je vhodné včas oznámit tuto skutečnost ředitelství spádové školy. Některé základní školy (mají-li předběžně naplněnou kapacitu a rodiče je s předstihem informují o požadované změně) navrhují rodičům absolvovat zápis do prvních tříd ne ve spádové škole, ale přímo ve škole, kterou dítě bude navštěvovat. Z toho vyplývá, že rodič by s dítětem měl absolvovat zápis pouze v jedné škole. Může ředitel odmítnout přijmout mé dítě do první třídy školy, kterou jsme vybrali? Ano, ředitelství školy může odmítnout přijetí dítěte, je-li naplněna kapacita prvních tříd, protože přednostně musí přijmout děti ze spádové oblasti školy (podle místa trvalého pobytu). V tomto případě se můžete rozhodnout, zda dítě přihlásíte do spádové školy, nebo vyhledáte jinou základní školu s volnou kapacitou.

Musím s dítětem k zápisu, když mu byl doporučen odklad školní docházky?

Jestliže rodiče například absolvovali s dítětem vyšetření školní zralosti v pedagogicko- psychologické poradně, dítěti byl doporučen odklad školní docházky a oni s tím souhlasí, musí se přesto dostavit k zápisu. Rodiče vyplní žádost o odklad (viz příloha č. 13) a doloží ji posudkem příslušného školského poradenského zařízení a vyjádřením odborného lékaře. Ředitel základní školy posoudí žádost s přílohami a zašle rodičům písemné rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky.
Musím s dítětem k zápisu, když mu byl udělen odklad a u zápisu jsme byli minulý rok? Ne, rodiče, kteří byli u zápisu do první třídy již v minulém školním roce a jejichž dětem byla odložena školní docházka o jeden rok, se zápisu již nemusí zúčastnit. Rodičům dětí, kterým byla odložena povinná školní docházka, základní škola zasílá dopis s poučením. Jak vysvětlit dítěti, že půjde k zápisu, ale nenastoupí od září do první třídy? Odpovědí existuje více, neboť každé dítě je jiné. Při vysvětlování je vhodné, aby rodiče respektovali potomkovu individualitu. Sami nejlépe vědí, jak je dítě citlivé a „co na něho platí“. Jestliže se bojí, jak dítě odklad přijme, mohou se poradit s učitelkou v mateřské škole nebo v základní škole a využít školských poradenských služeb. Pro dokreslení uvádíme zkušenosti některých rodičů jako možné varianty odpovědí:

- „Byl jsi hodně nemocný, a na školu potřebuješ sílu, tak budeš ještě jeden rok chodit s kamarády do školky a pak půjdeš do školy. Dnes ses podíval, jak to u zápisu vypadá, a příště už budeš vědět, co tě čeká…“
- „Dnes jsme si to u zápisu vyzkoušely obě, ty i já. Příště se můžeme připravit ještě lépe: to budeš starší o jeden rok, tak ti vše půjde lehčeji…“
- „Martínek, Honzík a Tomášek také nejdou do školy. Budete spolu ještě jeden rok chodit do mateřské školy a pak půjdete společně do první třídy…“
- „Hodně ses zlepšila v mluvení, i když některé hlásky nám ještě dělají potíže. Ale ty jsi šikovná, a než půjdeš za rok k zápisu, tak paní učitelce předvedeš, jak ses všechno naučila…“

Smyslem této kapitoly není podrobně seznámit s rozsáhlou problematikou specifických poruch učení, ale jen upozornit na případná nebezpečí a poukázat na možné formy prevence v období vstupu dítěte do základní školy. Zájemcům o hlubší proniknutí do oblasti specifických poruch učení lze nabídnout monografické publikace a další literaturu uvedenou na konci této kapitoly.
Specifické vývojové poruchy učení bývají charakterizovány jako skupina poruch, které se projevují při osvojování a užívání dovedností, „jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání, dále poruchy soustředění aj.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 224). Veškeré tyto potíže mají individuální charakter a některé typy poruch vznikají na podkladě tzv. lehké mozkové dysfunkce. Z toho plyne, že všechny specifické poruchy učení jsou lehkými mozkovými dysfunkcemi, ale ne všechny mozkové dysfunkce musí automaticky znamenat poruchu učení.
Ve školách se můžeme setkat s žáky, u nichž budou převládat jen potíže v určitých dovednostech (při psaní nebo jen čtení), ale u některých žáků se tyto problémy mohou kombinovat (například žák bude mít současně potíže se čtením i psaním). Rodiče a učitelé by si měli uvědomit, že žáci se specifickými poruchami učení jsou ve školní práci znevýhodněni, přestože mnohdy je úroveň jejich rozumových schopností průměrná, či dokonce nadprůměrná. Poruchy učení se mohou vyskytovat samostatně, ale i souběžně s jinými formami postižení (smyslové vady, mentální retardace a jiné).
Poruchy učení způsobují, že žák ve škole selhává. V tomto případě nestačí čekat, že ke zlepšení dojde časem samovolně. Dítě nerozumí pokynům, a tak nemůže splnit zadaný úkol v normálním tempu. Začnou se dostavovat neúspěchy, které se stále opakují a u dítěte způsobují pocit strachu a stavy úzkosti. Jedná se o bludný kruh, v němž poruchy učení ovlivňují nejen momentální výkon žáka, ale celou jeho osobnost a velmi často i situaci v rodině. Rodiče začnou být nervózní, že dítě je pomalé, líné, že nechápe. Myslí si, že kdyby se lépe soustředilo a více snažilo, učení mu půjde. Dítě si však samo neporadí. Jestliže potíže přetrvávají, je třeba se poradit o dalším postupu. Je vhodné se s dítětem objednat do pedagogicko-psychologické poradny a zjistit, zda se nejedná o nějakou poruchu učení, a následně se domluvit o postupu nápravy. Každá porucha se odstraňuje tím snadněji, čím dříve se o ní dozvíme. Ovšem stanovit diagnózu konkrétní poruchy učení lze teprve tehdy, až dítě začne plnit povinnou školní docházku a učí se číst, psát, počítat atd.
Pro přehlednost uvádíme některé specifické poruchy učení, jejichž název začíná předponou „dys“ (tato předpona vyjadřuje různě závažné narušení funkce):

- Dyslexie – specifická vývojová porucha čtení. Dítě při čtení zaměňuje pořadí písmen a slabik ve slovech, přidává nebo vynechává písmena, zaměňuje koncovky i celá slova.
- Dysgrafie – specifická vývojová porucha psaní. Dítě nedokáže napodobit tvary písmen, zaměňuje je, nemůže si je zapamatovat.
- Dyskalkulie – specifická vývojová porucha matematických schopností. Dítě má potíže při čtení matematických symbolů a zvládání číselné řady, objevují se problémy při početních operacích.
- Dysortografie – specifická porucha pravopisu. Dítě zaměňuje krátké a dlouhé samohlásky, tvrdé a měkké slabiky, vynechává, přidává nebo zaměňuje písmena či slabiky.
- Dyspraxie – tzv. motorická neobratnost. Dítě je nešikovné, neobratné při běžných činnostech.
- Dysmúzie – specifická porucha hudebních schopností. Dítě si nedokáže zapamatovat melodii, reprodukovat rytmus nebo má potíže s rozlišováním tónů. - Dyspinxie – specifická vývojová porucha kreslení. Kresba dítěte je charakteristická nízkou úrovní.